ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (42)
Karlovarské účelové známky II.
Mezi karlovarskými účelovými ražbami nechybí známky na nápoje, zejména pivo. Není jich ale v současnosti známo tolik, kolik by se dalo očekávat od lázeňského města s mnoha restauračními podniky. Jsou zde zastoupené obě jejich nejrozšířenější kategorie, známky k přídělu domácího piva v pivovarech a známky jako předplatné na pivo v hostincích. Připomeňme, že první dostávali zaměstnanci pivovaru v množství úměrném jejich postavení v pivovaru, věku a pohlaví, druhé prodávané s množstevní slevou napomáhaly podniku udržovat klientelu a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje.
Zámecký pivovar v Doubí1 někdy v letech 1890– 1925, kdy byl jeho majitelem Hanuš šlechtic Čížek ze Smidaichu, vydal známky k evidenci v ýdeje domácího piva (obr. 16–17). V literatuře jsou popsané s různými materiály. Peter Menzel uvádí u těchto ražeb německého výrobce Prägeanstalt L. Chr. Lauer Nürnberg. Známky pivovaru v Doubí jsou v současnosti zatím jediní zástupci karlovarských pivovarských známek. Z Weberova pivovaru v Karlov ých Varech Rybářích známky na domácí pivo nejsou známé, i když se s určitostí užívaly i tam.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU